SUDOMĚŘ AŽ Z PRAVĚKU...

Dle záznamů jsou nejstarší doklady o životě pravěkého člověka v Sudoměři nalezeny kolekce pazourkových nástrojů ze sezónních sídlišť a tábořišť lovců a rybářů usedlých na terasách a březích Otavy u Sudoměře. Tyto poklady jsou datovány do střední doby kamenné (pozdní paleolit a mezolit, cca 12 - 5 000 let před n. l.) 

MLADŠÍ HISTORIE SUDOMĚŘE

V letech 1318 - 1323 je uváděn jako nejstarší držitel obce Čadek ze Sudoměře, jehož nástupcem se stal syn Janek ze Sudoměře. Dále pak od 15. století spadala obec pod vladyky z Hracholusk z nichž bratři Mikuláš a Ctibor v roce 1491 prodali Kašparovi Robmhápovi sudoměřskou tvrz, poplužní dvůr, ves s řekou Otavou, rybníky, tůň Bílá voda a mlýn. Kašpar udělal ze Sudoměře druhé sídlo jeho rodu. V roce 1540 byla ves ves odevzdána Jindřichovi Staršímu ze Švamberka, který propojil 2 obce - Sudoměř a Kestřany. Zdejší tvrz bohužel zpustla po roce 1534 za vlády Švamberků.

Polohu této středověké tvrze ve vsi dosud spolehlivě vymezují zbytky obvodového příkopu na zahradě usedlosti čp. 15 při severozápadním okraji obce. Samotné stavení je však až barokní z 18. století, postavené zčásti na zdivech tvrze. Vrchol tvrziště byl při úpravách dvora zarovnán - bylo zde vykopáno velké množství keramiky, železné klíče, železná vidlice a kachle. Ke tvrzi patřil původně i prostor dvora čp. 17 - sousedící na jižní straně, kde se dříve říkalo "Na baště".